Keltský telegraf – Vítání jara – Oslava jarní rovnodennosti

23.3. 2013 jsme se poprvé připojili k ostatním místům a skupinám v naší zemi a zcela netradičním způsobem jsme přivítali jaro, předáváním světla prostřednictvím Keltského telegrafu. Byl to nádherný zážitek i přesto, že nás počasí zkoušelo třeskutou zimou a ledovým severákem. Už se těšíme na další ročník a určitě budeme pokračovat a věříme, že se přidají další keltští čert a čertice a oslava jara se stane tradicí…

 

Jaké to bylo si můžete přečíst v následujících příspěvcích ode mě a od Šárky a okem si vychutnat v naší fofogalerii.

 

Co je smyslem Ketského telegrafu

To se nejlépe dozvíte, včetně všech podrobností, mapy míst a sdílení zážitků na stránkách zakladatelů této úžasné myšlenky www.keltskytelegraf.cz.

Já jsem pro vás vybrala pro objasnění a vysvětlení tento úryvek:

Smyslem Keltského telegrafu je propojit místa v krajině a ty, kteří se telegrafování zúčastní, pomocí světelného signálu. Navazuje se tak na pradávnou techniku využívající ohňů k přenosu zpráv z kopce na kopec. V Evropě a tedy i u nás jej k dokonalosti dovedly keltské kmeny a využívalo se jej ještě ve středověku, kdy na vrcholcích kopců vyrostly strážní hrady a tvrze.

Keltové, k nimž se symbolicky vracíme samotným názvem Keltský telegraf, žili v hlubokém souladu s přírodou, kterou uctívali a respektovali. Naší ambicí je na jejich tradice navázat a jednou ročně, s příchodem jara a tedy oživením přírody, vzdát předáváním světla hold Zemi a vracet se tak ke kořenům, které dnešní civilizace úspěšně opouští a kope si tím vlastní hrob. Světlo je i symbolem osvícení potemnělé krajiny v každém z nás.


Jde o symbolický návrat k přírodě, ve které se s přicházejícím jarem rodí nový život. Pro účastníky Keltského telegrafu je to jedinečná příležitost zažít neopakovatelný večer s mysteriem noční krajiny. V keltské komunitě se o signální místa na vrcholech kopců starali tzv. čerti, stejně i účastníci telegrafování jsou podle keltského vzoru nazývání čerty. Tak se říkalo strážcům posvátných a pro život keltských kmenů životně důležitých ohňů. Keltský telegraf je otevřený a mohou se do něj zapojit další zájemci na dalších kopcích a trasách nejen v České republice.


Chceme tímto vyzvat slovenské čtenáře Regenerace k rozšíření telegrafu i na území Slovenska.
Snažíme se, aby se kopce propojily do tras a bylo možné postupně předat světelný signál z jednoho na druhý. To však nebrání tomu, aby čerti byli i na místech, která dosud žádné přímé propojení s jinými místy nemají vytvořené.

 

Náš první telegraf

Pro náš první telegraf 2013 jsme si nakonec zvolili kopec mezi Lužnou a Kopřivnou, který vybrala čertice Šárka. Zaregistrovala naše místo a naplánovali jsme, celý průběh akce, rozdělili si úkoly a také, co kdo obstará. Zážitek stál opravdu za to a takhle jsem ho vnímala já.

V sobotu 23.3.2013 se po 20.00 hodině celé zemi rozzářily ohňostroje Keltského telegrafu, již čtvrtého ročníku a všichni jsme se propojili i když mrzlo až praštělo a k tomu foukal pořádný sibiřský severák, takže to tentokrát bylo jen otužilé odvážlivce. My jsme se zapojili ve čtyřech lidech – 3 čertice Šárka, Kačenka a Světluška a 1 čert Luděk, na kopci mezi Lužnou a Ostružnou. V -12°C a ledovém vichru jsme se ve sněhových závějích probrodili na jeho vrchol. Díky Luďkovi a jeho skvělému nápadu vzít sebou plachtu, která upevněná mezi větve stromu nám poskytla závětří, se nám podařilo rozdělat ohýnek a připravit si na něm i večeři – první opékané buřtíčky. Zima byla taková, že už jsme nedočkavě čekali na hodinu H. Tělíčko a hlavně nožičky nám mrznuli , i když jsme byli teple oblečení, tak došlo i na indiánské tance kolem ohně pro zahřátí  Luděk nám k tomu zahrál na koncovku. Já jsem to i přes tu zimu vnímala jako čas smíření a odevzdání všeho starého. V našich srdcích bylo teploučko, i když tělíčko mrznulo a díky té zimě, jsme se propojili hluboko sami se sebou a dovolili si procítit vše, co "normálně" neumíme. Z nebe nad námi na nás dopadal stříbrný svit měsíce a všude kolem nás bylo tolik pomocníčků (je to vidět i na fotkách) a my jsme mohli na chvíli nahlédnout za oponu iluzí a snů a ochutnat kouzelné okamžiky života.

Hodina H se blížila a přes mobil Evičky jsme měli možnost vychutnat si zvukově ohňostroj, který jako svůj světelný signál předávali na Křížovém vrchu u Rudy. Luděk už chystal ten náš, kterým jsme měli předávat světlo jara odvážlivcům na Králickém sněžníku.

Podařilo se nám odpálit 16 světelných pum, které se v podobě ohnivých květů rozzářily na pár minut po celé obloze. Byla to nádhera a já jsem fotila jen tak naslepo a úplně zmrzlými prsty jsem s obtížemi mačkala spoušť. Výsledek stál za to – máme krásné tři světlice z našeho ohňostroje. Dokonce se utišil i vítr a my tam stáli  ještě si vychutnávali tu atmosféru smíru a radosti. Uvědomila jsem si, že je to moc krásný a hluboce čistící a otevírající čas, který teď můžeme prožívat, naše cesta se mění a všichni směřujeme k tomu nejlepšímu v nás, abychom se podpořili a podělili o křehkou krásu, sílu lásky a radost tvoření, prostě cesta srdce a pravdy. Tak jen víc takových zastavení a vnitřních očistných modliteb, jako je tento okamžik. Všichni je potřebujeme, abychom konečně slyšeli ten vnitřní hlas, co už  tak dlouho k nám láskyplně promlouvá....

Pomalu jsme si pobalili věci, uhasili ohýnek a vydali se na zpáteční cestu, která byla mnohem snadnější, než výstup do kopce. Šlo se nám lehčeji a i když jsme se bořili do sněhu a těšili s ena teplo domova, bylo nám uvnitř nás krásně a tak nějak čisto. Všichni jsme měli dobrý pocit a byli jsme rádi, že nás počasí neodradilo a šli jsme do toho. Ovce v ovčíně, u kterého jsme měli odstavená auta nás přivítali veselým bečením – jarním pozdravem. Šárka pro nás všechny vlastnoručně vytvořila dárečky na památku - roztomilé čertíčky, kteří nám vše budou připomínat.

 

Moc moc děkuji a přeji šťastnou cestu životem nám všem a budeme se těšit příští rok.

 

Světluška

 

 

A ještě Šárčina „zpráva“ pro stránky Keltského telegrafu:

 

Ahoj Čerti, 

posílám zprávu z B521 - Lužné.

Byli jsme 4 čerti. Signály vidět nebyly... byli jsme dost nízko... máme celý rok na to vybrat vhodnější ;)

 

Zpráva:

Podařilo se nám vystoupat na místo signálu vcelku dobře... sníh byl zmrzlý a s přestávkami na odpočinek se daly zvládat i poryvy větru... za odměnu nám byl krásný západ Slunce a také večerní usínající obloha... Celou dobu nám na naše "čertování" svítil Měsíc - kamarád, takže bylo pěkně vidět ;) Rozdělali jsme si ohýnek, chráněný před poryvy větru a upekli jsme si první buřty v této sezóně ;) Nic nechutná lépe, jako pokrm v takovém divokém počasí ;) Šaman Luděk nám přitom zahrál na píšťalu  a taky jsme si trochu zakřepčili, protože i přes dvoje termo-ponožky se prstíky na nohách přestávaly ozývat.

Protože jsme místo měli nízko oproti okolním signálním stanovištím na B6 Kraličák a na B52 Dobřečov, tak jsme se snažili spojit telefonem. Na jednom místě bojovali s divokým počasím a jak už hlásil Jindra z Kraličáku, u nich nebyl čas na kontakt ... se nedivím :) hlavně, že nezmrzli a zvládli to. Telefonem se s námi spojil i Křížový vrch u Rudy a dal nám "ochutnat" jejich signalizačních zvuků přes telefon... díky Evi.

My jsme vyslali 16 pum ve stanoveném čase a byl to velmi silný zážitek ;) Potom jsme nechali doznít atmosféru okamžiků a uhasili oheň a vydali se na cestu domů ;)

Děkujeme, že jsme mohli být s vámi a snad příští rok se "uvidíme" zase

 

Šárka, Světluška Radka, Kačenka a Šaman Luděk

 

 

 

Pro www.cestakduze.webnode.cz napsala Světluška. Tento článek nebo jeho části je možné šířit dál nekomerčním způsobem, pokud bude připojeno celé znění této poznámky a aktivní odkaz na výše uvedené webové stránky. Děkuji za respektování této podmínky.