Jediné, co je třeba, je naplno přijmout a milovat sám sebe ...

Všechna náboženství světa vytvářejí rozpolcené bytosti. Vnucují vám, že něco je dobré, a špatné věci je třeba odmítat. Prohlašují, že máte odmítat ďábla a přijímat Boha. Vytvářejí ve vás konflikt. A vy se cítíte provinile, protože jak byste mohli zničit část, jež vám přirozeně náleží? Můžete tvrdit, že je špatná, můžete jí spílat, ale nic s tím nenaděláte. Jak byste ji mohli zničit?  Vy jste ji nevytvořili. Našli jste ji, dostali jste ji. Je tu zlost, je tu sex, je tu lačnost, ale nic z toho jste nestvořili. Jsou to dané fakty života, stejně jako vaše oči a ruce. Můžete je odmítat, říkat, že jsou ošklivé, nebo krásné, můžete je nazývat jakkoli, ale nemůžete je zabít. Žádnou část existence nemůžete zabít, nic nemůžete zničit.

 

Když nějakou část sebe sama neustále popíráte a odmítáte, posilujete ji. Jakmile ji ale řeknete: „Je to v pořádku“, přestali jste ji posílat energii. Přijali jste ji. A když ji přijmete, přestane být problémem. Problém může být problémem, jen když ho odmítáte a říkáte, že by neměl být. On je, ale neměl by být – a tím ho posilujete.  A přitom jediné, co je třeba, je naplno přijmout a milovat sám sebe. Když přijmete svou nedokonalost, z čeho by mohl vzniknout problém? Problém vznikne jen tehdy, když sami sebe nepřijímáte. Nechcete vidět, jací jste, a proto nastane problém. A takoví, jací  jste, se nepřijímáte nikdy, takže potom budete mít nějaké problémy věčně. Dokážete si představit, že jednou skutečně přijmete sami sebe, že se přijmete takoví, jací jste? Pokud ano, proč to neuděláte hned teď? Proč váháte? Na koho a na co čekáte?  Jakmile se přijmete takoví, jací jste, v tu chvíli všechny problémy zmizí, všechny starosti se vytratí. neznamená to, že se stanete dokonalými, jen si začnete užívat svou nedokonalost.  Nikdo nemůže být dokonalý, protože by to znamenalo, že je úplně mrtvý. Nemůžete být dokonalí, protože život je věčný. Nemůžete být dokonalí, protože život pokračuje dál a dál a nemá konec.

 

Jedinou možností, jak se zbavíte takzvaných problémů, je přijímat život takový, jaký je teď, radovat se a užívat si ho. A další okamžik bude stejně radostný, protože vy budete stále veselejší a šťastnější. Nebudete se radovat z vlastní dokonalosti, ale začnete konečně prožívat přítomný okamžik. Dokonalí nebudete nikdy. Pořád budete mít svá omezení a vždy nastane nějaká situace, z níž se dá vytvořit problém, pokud vám to vyhovuje. Jestliže problémy vytvářet nechcete, tak to prostě nedělejte. Můžete křičet, ale tím si nepomůžete. A stejně to pořád děláte. Není to k ničemu.

 

Dnes už je jasné, že příliš nepomáhá ani primární či mnohé další terapie. Lidé při nich mohou křičet – určitě mají lepší pocit, protože se mohou vyvztekat. Můžou to ze sebe vyzvracet. Cítí se lépe, protože se jim trochu uleví a nevláčí s sebou tak těžké břemene, ale za pár dní euforie vyprchá a zase jsou stejní, zase v sobě všechno hromadí. A znovu jdou na terapii – několik dní se cítí lépe a pak jsou na tom úplně stejně jako dřív…

 

Dokud nepochopíte, že si nemáte vytvářet problémy, budete to dělat dál a dál. Můžete chodit na setkání skupin, můžete procházet mnoha různými terapiemi, můžete navštěvovat tisíce různých sezení a po každém se budete cítit skvěle, protože se zbavíte určité zátěže – ale neodstraníte mechanismus, který ji vytváří. A tak se zatížíte znovu, takže vaše snaha nebyla celkově k ničemu. Poskytla vám jen malou pauzu na odpočinek. Musíte pochopit, že problémy opravdu vytváříte vy sami. Jinak budete chodit od jedné skupiny ke druhé, od jednoho psychoanalytika a terapeuta ke druhému a všude získáte malou pauzu, trochu klidu a pak budete dělat stále totéž, co dřív. Problémy je třeba zbavit samotných kořenů. Prosím, nevytvářejte je. Problémy nejsou, neexistují.

 

Stále si ve skrytu duše myslíte, že vaše současné štěstí ještě není to pravé, že skutečné štěstí teprve přijde. Jste nešťastní v přítomnosti, a šťastní kdesi v budoucnu – ale jak můžete žít v budoucnosti? Teď jste nešťastní a myslíte si, že potom budete šťastní. Ale žádné potom neexistuje, všechno je jenom teď. Osvícení není otázkou naděje či touhy a není kdesi v budoucnosti. Když začnete opravdu žít, v tu chvíli budete osvíceni. Je to buď teď, nebo nikdy. Buďte osvíceni hned teď!  Chcete-li dál hrát hru na sansáru ( nekonečné kolo znovuzrozování), klidně ji hrajte. Jestli chcete křičet, plakat, klidně křičte; klidně plačte, ale já budu dál opakovat, že problémy neexistují. Stačí sám sebe přijmout a milovat. Toť vše!

 

Tantra říká, že transformace je možná, ale destrukce nikoli.A transformace nastane ve chvíli, kdy přijmete celé své bytí. Náhle do sebe všechno zapadá, všechno má své místo. Zlost se vstřebá, lačnost se vstřebá. A celé bytí se samo přetvoří, aniž byste z něj museli cokoli odstraňovat. Pokud to přijmete a řeknete ano, dojde k transformaci a v nitru, kde byl před tím hluk a shon, zazní melodie – zrodí se hudba a uvnitř zavládne harmonie.

 

Osho

 

Převzato z: www.novoucestou.cz