Ráda bych vám představila úžasnou knihu, která se díky jednomu správně načasovanému emailu, za který znovu moc děkuji, dostala do mého života. Přišla právě ve chvíli, kdy jsem přemýšlela o semináři „Klíče k mému srdci“, který chystám na září. Název ke mně přišel už na jaře a já si říkala, o čem vlastně ty klíče budou, a poslala jsem vesmíru prosbu o nápovědu. Přišla v několika podobách přes žádosti o pomoc při operaci srdce a srdeční arytmii. Do třetice to byl právě zmíněný email o návštěvě Kieshi v Praze a mě se to po jeho přečtení začalo skládat dohromady, vše se dalo do pohybu a jen jsem žasla, jak jsme opět dokonale propojení se vším a všemi a už jsem věděla, jaké klíče má vesmír na mysli. Když jsem zjistila, že Kieshina kniha už vyšla i u nás, už jsem se nemohla dočkat, až se do ní začtu. Otevřela se mi v části, která byla další nápovědou pro „Klíče k srdci“, tu část si můžete přečíst na konci článku, opravdu to skvěle funguje. Těžko se dá slovy popsat, co jsem cítila ve svém srdci, ostatně jako vždy, když čtu její poselství nebo se dívám na video. Teď tedy to všechno máme ještě blíž v podobě Kieshiny nádherné a velmi obohacující knihy a já vyjadřuji svoji vděčnost za český překlad a myslím, že tato kniha změní životy mnoha lidí v naší zemi a pomůže nám být si k sobě ještě blíž a najít si své místo v životě. Kniha se dá objednat na emailu: distribuce.kiesha@gmail.com.

 

Poselství pro Kmen mnoha barev

Malá babička – Kiesha Crowther

https://cestakduze.webnode.cz/_files/200007492-0996c0a90b/Anotace%20na%20knihu%20od%20Little%20Grandmother%20-%20JPG%20new.jpg

Malá babička byla požádána, aby shromáždila Kmen mnoha barev. Ale kdo to vlastně je? Jsou to všechny děti země, všechny barvy, národy, všechny vyznání sjednocená srdcem. Jsou to všichni, kdo jsou připraveni spojit se prostřednictvím svých srdcí, a stvrdit tak jednotu existence uprostřed rozmanitosti života, kdo jsou ochotni se o sebe navzájem starat a spolupracovat, aby vytvořili krásnější svět. Všichni, kdo jsou připraveni na novou cestu bytí; na novou Zemi; krásnější, oduševnělejší, láskyplnější, harmoničtější existenci na vyšší úrovni.

Chceme chránit Matku Zemi a proměnit se s ní v něco výjimečného. Nikdy už ji nechceme opustit, zranit, zanedbávat ani zneužívat. Chceme ji vidět, jak na svém trůnu překypuje zdravím, uctívat každé vzácné stéblo trávy, každou kapku vody a vnímat intenzívní krásu a posvátnost existence, kterou máme možnost zažívat. Je nás stále více a více, kteří se otevřeli lásce k tomuto světu a kteří věří v Lásku jako cestu, po níž budeme přivedeni domů, k poznání kdo skutečně jsme – nádherné bytosti, které jsou schopny tvořit vlastní realitu. Chceme vytvořit obětavější, láskyplnější, uctivější způsob, jak žít spolu s druhými i s naší Matkou. Jsme jedno srdce, jedna rodina – děti Matky Země. Jak často říká Malá Babička: „Jsme nejsilnější ze silných, jsme ti, kteří přišli na Zemi v této náročné době, kdy je tak velmi mnoho v sázce, aby změnili svět. Bylo nám předurčeno, abychom byli na Zemi v těchto časech; jsme „ právě těmi, na které se čeká“, jak tvrdí proroctví Hopiů. Jsme Kmenem mnoha barev, těmi, kdo mění svět. Jsme připraveni poslouchat a učit se.

Kniha se dělí na tři části -  část I. „Lekce v divočině“ uvádí velice lidsky do mnoha tajných duchovních informací, které jsou postupně v knize probírány a které popisují některé zajímavé epizody a duchovní lekce z Kieshina dětství a mládí.

Část II. „Vzpomeň si, kdo jsi“ se zaměřuje na vnitřní aspekty poselství, o které se má s námi Malá babička podělit – o informace, na které nelidská bytost potřebuje rozvzpomenout a naladit, aby se mohla posunout směrem k vyššímu vědomí.

Část III. „Obraz přítomnosti a vize budoucnosti“ předává tajné a prorocké informace, které přijala Malá Babička přímo ze zdroje, od svého vedení.

 

Ukázka z knihy (tady se mi kniha otevřela) z části II. :

 

Když budeme žít z lásky a budeme spočívat v srdci, vzpomeneme si na nejsvatější pravdu, na to, že jsme všichni bratry, sestrami a dětmi jedné matky – Matky Země. Nejsme navzájem odděleni, ani od sebe, ani od žádné jiné formy života. To, co se stane jednomu z nás, stane se všem. A ještě dál, lidská energie je stejná jako energie Země, takže co se stane Matce Zemi, stane se i nám, a naopak. Přesto jsme schopni změnit tento svět, ve kterém žijeme. Duch mi ukázal, že se v době velkého posunu Země lidstvo sjednotí jako jedna rodina, jeden kmen a že tento kmen bude kmenem duhy, protože bude vytvořený z mnoha barev. Může k tomu dojít však jen jediným způsobem – když pochopíme, že jsme jedno srdce, že ve skutečnosti neexistuje žádná oddělenost. To, co cítí jeden nebo více lidí, cítí i všichni ostatní. Jestliže je jeden z nás nebo i část světa nemocná, onemocníme všichni. Ovlivní to nás všechny. Přestože ekologický systém nám tuto provázanost ukazuje již mnoho století, teprve teď tomu začínáme rozumět. Nejsme od sebe nebo od Matky Země odděleni. Jsme tu, abychom se učili, milovali a tvořili – jsme tu, abychom milovali sebe navzájem i celý život. Planeta Země je planetou srdce, srdeční čakrou vesmíru. Naším největším darem, který nás dělá pro ostatní bytosti v kosmu (a že jich je mnoho!) tak zajímavé, je naše schopnost milovat a prožívat emoce.

 

Každý den můžeme naše zlomená srdce otevřít krásou tvoření, krásou této zkušenosti. Každý den můžeme věnovat čas procítění vděčnosti Matce Zemi a Velkému Duchu za vše, čím jsme a co máme. Můžeme opustit přesvědčení a názory, které v našich životech nebo v celé společnosti již neplní svou funkci. Nejsme tím, čím se živíme nebo kolik peněz máme; nejsme tím, co si o nás myslí ostatní, nebo co si dokonce myslíme sami o sobě; nejsme vlastní identitou, svým společenským postavením, svými nahromaděnými zkušenostmi, svými úspěchy či omyly nebo svými charakterovými vlastnostmi. Musíme opustit vše, o čem nám bylo řečeno, že po tom máme toužit, protože na tom záleží, a rozhodnout své potřeby z největší hloubky svých srdcí. Na čem nejvíce záleží? Co vám dělá skutečně radost? Kdo jste vy? Pro co byste žili, kdybyste měli dostatek odvahy? Co ve vás vyvolává slzy vděku a obdivu? U čeho se nejvíce uvolníte? Začněte se zabývat těmito otázkami, abyste se dotkli toho, jaké to je žít v srdci.

 

Jak máme začít žít ze srdce?

 

Ale jak máme ve skutečnosti začít žít ze srdce? Podle čeho poznáme, že v něm již jsme? Tato odpověď je – ostatně jako v životě vždy – naprosto jednoduchá, i když zpočátku se může zdát obtížná, protože naše mysl vše komplikuje. Podle mě souvisí bytí v srdci s bytím v přítomnosti. Nemáme se vztahovat k okolí a k tomu, co je před námi, ale k sobě, ke svým vlastním pocitům, které právě prožíváme. Existuje mnoho duchovních učitelů a cest, které popisují stejnou věc různými slovy. Všichni se shodují v jednom stavu bytí, určité nevinnosti a otevřenosti k životu.

 

Když tedy mluvím o životu ze srdce, myslím tím žití v přítomnosti v okamžiku, kdy nevládne mysl. Když něco zažívám, nepřemýšlím o tom – cítím to. Prostě to cítím a nepřemýšlím o tom, co zažívám, protože bych se od toho oddělila. Vnímání skutečnosti srdcem a ne myslí znamená propojit vše, co vidím, cítím, čeho se dotýkám, s mým vlastním vnitřním Bytím. Když žijeme ze srdce, cítíme, že tvoříme jednotu s ostatními živými bytostmi, prostě se vším; cítíme, že to, co se stane jedné osobě, přihodí se na určité úrovni i ostatním, protože jsme všichni živí, vytvoření z vědomí a energie. Ve skutečnosti od sebe vůbec nejsme navzájem odděleni. Našemu rozumu to připadá trochu přitažené za vlasy, protože se to velice liší od toho, jak jsme byli učeni vnímat realitu. Přesto určitou formu tohoto stavu bytí zažívá každý z nás, i když jen občas a na chvíli.

 

Někdy je tento stav doprovázen tichou spokojeností, pocitem velkého míru; někdy se objeví jakási extáze, dokonalá blaženost z toho, že žijeme, štěstí z láskyplného života; někdy s tím přichází také stav zvýšené uvědoměmí  utrpení, bolesti, zažívané právě teď na planetě ostatními bytostmi, nebo vědomí úžasného tajemství existence, které obsahuje v každém okamžiku blaženost i bolest a vše mezi tím. Cítíme ještě více – a jsme ochotni cítit vše, co nám občas šílená existence nabízí. Necháváme se otevřít životem. Každý den, v každém okamžiku se učíme být k druhým mnohem vnímavější.

 

My všichni to děláme přirozeně po svém, aniž bychom nad tím nějak moc přemýšleli. Je tedy pravděpodobné, že známe způsob, jak se naladit na vlastní srdce a vrátit se k sobě domů. Pro mě představuje jistý způsob, jak se dostanu zpět do srdce, do hluboké přítomnosti, návrat do světa přírody. Abych skutečně komunikovala s nějakým zvířetem, musím používat své vjemy a smysly jinak, než jsem byla naučena; musím svým smyslům a instinktům věřit. Musím se otevřít realitě, v níž žijí zvířata, neboť jejich existence je v každém okamžiku v absolutní harmonii s Matkou Zemí. Člověk nedokáže se zvířaty komunikovat, pokud je zajat ve svém egu a v mysli. Nejprve musí zcela pročistit své srdce a naučit se skutečně naslouchat. Co vás naladí do největší hloubky srdce? Některým lidem pomůže být s dětmi nebo se zvířaty. Pro jiné je nejlepší hudba, která posunuje vědomí z pocitu oddělenosti do pocitu jednoty a harmonie. Abyste poznali, kdy už jste v srdci, naslouchejte svým pocitům. Až se do něj posunete, pravděpodobně vás ovládne silná emoce jako je radost, vděk nebo blaženost. Nemusí však být vždy pozitivní. Pokud jste strávili hodně času mimo své vlastní srdce, můžete pocítit něco, čemu jste se dosud bránili. Může vás zachvátit smutek a žal. Může se začít projevovat vše, co jste dosud potlačovali. Je nezbytné tím projít, aby se vaše srdce očistilo a uzdravilo. Ucítíte, co potřebuje vaše srdce ventilovat, a uvolníte všechen smutek a zranění, která jste zadržovali. Vytvoří se tak prostor pro ještě větší Lásku, ještě větší krásu, která se ve vás skrývá. Neobejdeme se však bez ochoty vzpamatovat se a přijímat, co cítíme v každém momentě.

 

Když mám někde přednášet nebo pořádat workshop, používám občas hudbu, abych se naladila do srdce. Pokud uvíznu v hlavě, nebo pokud se cítím omezená a malá jako „Kiesha“ a potřebuji se skutečně napojit na své Vyšší Já, poslechnu si hudbu, která ve mně vyvolává nejhlubší emoce. Pokud se dokážu dostat do stavu, kdy jsem dojata k slzám a vědomě se zcela odevzdám hudbě, pak vždy získám radu, kterou potřebuji. Jestliže se stanu hudbou a zapomenu na sebe, pročistím se tak pro komunikaci s duchovním vedením. Pokud to tak totiž uděláte, naladíte se na vyšší frekvenci. Jestliže je realita mnohorozměrná, pak existujeme současně na více úrovních. Existují sféry Světla a vyšší Lásky, na které se můžeme nalaďovat. Naše Vyšší Já mělo vždy přístup do těchto sfér, my však musíme v sobě vytvořit pro to prostor a naladit se na jejich vibraci. Existuje zde stále, ale my jsme se ještě jednoduše nerozhodli pro to, že na ni budeme po většinu času naladěni.

 

Když prociťujete život svým srdcem a odmítáte přemýšlet nad tím, co cítíte a vnímáte, nebo se nechcete hodnotit, vybízíte vaše Vyšší Já, aby vstoupilo do vašeho života. Tak moc toho víme, až tomu odmítáme věnovat pozornost a všímat si toho. Často cítíme správnou cestu, kterou se máme vydat, ale protože nám nedává smysl nebo nedokážeme racionálně vymyslet, jak se z bodu A dostaneme do bodu B a z B do bodu C, odmítáme poslouchat. Myslíme si, že určité věci jsou nemožné, a věříme rozpisu zboží, které nám bylo prodáno jako realita. Máme mnohem více možností, než si sami uvědomujeme. Pokud začneme důvěřovat svým srdcím, která nás vedou, budeme žít zcela jiným způsobem. Hodnotit a jednat budeme podle toho, jak nám bude velet Láska, a ne podle toho, co bude pro nás nejvýhodnější, nejlehčí nebo nejbezpečnější. To umožní lidstvu, aby se spojilo v jedno srdce, v jeden kmen. A až se to stane, budeme se o sebe starat a milovat se navzájem stejně, jako bychom to dělali pro vlastní rodiny, a svět, ve kterém žijeme, se změní tak, jak si v současnosti můžeme jen představovat.

 

Při tom čtení jsem si vzpomněla na poselství, které jsem zapsala před třemi lety já a krásně rezonuje s obsahem knihy.

Milované Zemi

(přijala Světluška  1.2.2009) 

Jsme všechno a nic, když vše se mění, Bůh nás seslal na tuto Zemi,

tak jako kytka roste z hlíny, my všichni jsme živeni ze své víry.

Ta dává nám sílu ochránit planetu  a znovu vidět daleko do světů,

nám tolik vzdálených, kde máme své kořeny a přece jsme zůstali tady na Zemi.

Přichází doba velkého třesku a my máme probudit sebe ze snů,

máme se naučit zlobě předcházet a s láskou a úctou se Zemí zacházet.

Tak jako matka chrání své dítě i ona nám říká: „Miluji tě,

proč však mi děláš tolik bolesti, nemohu už ji déle unésti“.

 

Matka nás žádá, ať sílu najdeme, a ty co se trápí, ke světlu vedeme,

to pomůže obnovit ztracenou víru a Matce Zemi navrátí lásku a sílu.

Každý, kdo léčí srdce své z bolesti, pomáhá Matce tu tíhu unésti,

čím více odvahy k léčení najdeme, Matku svou ke světlu společně zvedneme.

Spojme své ruce, až splyneme v objetí, řetězec semknutý, Zemi pak obletí,

ve světelném náručí všichni se octneme,

mír s láskou nás ochrání, všichni klid najdeme.

Země se vyléčí i nám bude dobře, spojeni, v bezpečí, na Svaté hoře,

posel se objeví a zprávy přinese, nad obzorem nový svit se otevře,

zahoří barvami, jak malířův plášť a navždy se vyléčí zloba a zášť.

 

Nastane doba lásky a smíchu a svět se vyléčí, budeme žít v míru,

v míru a bezpečí své blízké najdeme, v objetí laskavém znovu se přijmeme,

všechno, co bylo, zůstane v nás, rány nám vyléčí láska a čas.

Budeme se radovat z našeho prozření a Bůh nás odmění za naše snažení,

Země si oddechne a bude jí dobře, my budeme ji uctívat, tam na Svaté hoře,

skloněni k zemi, pak vzhlédneme k nebi, spojeni v jednotě, s vesmírem celým.

V nekonečné lásce a tichu uslyšíme hlas: „Poděkujete sobě, pomohli jste  včas.“

 



Pro www.cestakduze.webnode.cz  zpracovala Světluška. Tento článek nebo jeho části je možné šířit dál nekomerčním způsobem, v nezměněné podobě, pokud bude připojeno celé znění této poznámky a aktivní odkaz na výše uvedené webové stránky. Děkuji za respektování této podmínky.