Předurčení ženy v dnešním světě – Žena Bohyně


Obecné přesvědčení o tom, že smysl života a předurčení ženy je být v kuchyni a ochránkyní domácnosti, to je omezený pohled, který vytváří mnoho problémů. Nesprávné pochopení smyslu života se negativně odráží na osudu nejen žen, ale i jejích dětí, kterými jsme my sami. Smysl života ženy je být ženou a není to hra slov. Je to velmi složitý úkol. A velmi málo žen od dob patriarchátu tuto roli ( žena vytváří prostor lásky a muž ho chrání ) vyřešilo. Být ženou znamená milovat a vše vytvářet přes lásku.

 

Milovat sebe, starat se o své zdraví, udržovat krásu do hluboké stáří a milovat muže. To znamená, že vedle ní nesmí a nemůže být muž, s nímž má žena negativní vztah ( v práci, v okolí, doma - otec, syn, atd. ... ). Předurčením každé ženy je nelitovat, neponižovat se a být lhostejnou, ale milovat a přes lásku pomáhat muži být chlapem.

 

Opravdová ženskost to je bohatá intuice, vysoká schopnost k pochopení jiných, soucítění, jemnost citů, něžnost, bohatá emocionálnost, schopnost přijímat a vnímat krásu, opravdový vkus, estetika, graciéznost, půvab, ladnost, vznešenost, nekonečná proměnlivost, lehká jemná koketnost, věčná ženská tajemnost, pružnost ve všem ( v mysli, emocích, fyzickém těle ), kompromis, opatrnost, snaha ke stabilitě, trpělivost a smysl pro domácnost.

Další stupeň předurčení ženy je bohotvoření muže ( dělat muže bohem ) . Tvořit, ne vidět. Tvořit, to je smysl ženskosti. Takový vztah k muži přetváří ženu. Její ženskost, začíná zářit a vyzařovat. Přetváří to muže, kteří jsou kolem ní. Když žena v muži vidí boha, sama se stává bohyní. Ale v realitě současného života žen je velmi těžké spatřit v muži boha. Ale jiné východisko není. Právě cesta bohotvoření muže přivede ženu k sobě samé. Po kapce sbírat to nejlepší v sobě a na tomto vytvářet svůj vztah k muži. Někomu je blízká cesta přes sexualitu, někdo může začít tvořit muže bohem přes kamarádský vztah, přes vztah k otci, nebo synovi.

 

Některé ženy dokážou udělat z bezdomovce muže, ale většinou je to naopak. Některým ženám pomáhají mateřské city. Žena uvidí v muži dítě. V každé ženě jsou mateřské city nezávisle na tom, zda fyzicky dítě porodila, nebo ne. Tyto city jsou dány přírodou a proto může žena vidět v každém člověku dítě. Ale stát se opravdovou matkou je velmi složité. Být matkou neznamená být starou ženou. Je třeba projevit mateřství ke všem pozemským a kosmickým hodnotám.


Být matkou ( světa ) to je další smysl a předurčení ženy. Je to velmi vysoký stupeň exprese bohyně a matky. Lidi je nutné přijímat takové, jací jsou, protože každý, ve svém životě řeší v první řadě roli svého vlastního rozvoje a vztah k jiným lidem. Toto je ukazatelem jeho rozvoje. Takovým ukazatelem je také vztah k sobě. Vyzkoušejme sami sebe přesvědčit, že v každé ženě je 100 % skutečné ženy.


Jak přemýšlíme, tak i žijeme. Toto se týká hlavně ženy, protože právě její přání, myšlenky a city vytvářejí prostor ( lásky ). Jemné a hluboké přání žen vytvářejí prostor, ve kterém se děje všechno ( rodina , práce , atd. ). Muž plánuje a programuje. Bez přání ženy se nestane nic a na cestě k realizaci vznikají velké překážky. Pamatujme si, že žena je pro muže bohyně FORTUNA. My ženy musíme znát své vnitřní hlubinné přání. Tak jak se vidím já, tak mě bude vidět i můj muž!

Žena si musí uvědomit svou velkou sílu a vzít odpovědnost za vlastní život.

Na cestě k pravdě a smyslu vlastního života je spousta nepochopení, které se vytvářejí ve vztazích s muži. Dost často slyšíme, že žena je hračkou v rukách muže. To je velké nepochopení, které je pro ženy prospěšné. Chtějí dokázat svou slabost, obětavost, vyvolat pocit viny a přeložit odpovědnost na muže. Ve skutečnosti je žena častěji režisérem divadla života. Když je hračkou, tak svých vnitřních sil ( přesvědčeni, názorů, dvojitosti ). I když vidíte ponížení žen, připusťte to a uvědomte si, že se neponižuje žena, ale to, co překáží této ženě být ženou. Je pravdou, že největší problémy ženě přinášejí muži. Ale to je projekce vnitřních problémů, které jsou založeny tradicemi, výchovou a nevyřešenými rodovými záležitostmi, které přicházejí přes mužskou polaritu v této tragické podobě.

 

Matka a dcera

Mnoho problémů má kořeny v rodině a v rodě. Jako u ženy tak i u muže. Častěji se tyto problémy prodávají přes mateřskou linii. Právě matka se nejvíce podílí na výchově. Jejím úkolem je vytvoření prostoru, ve kterém se děje všechno. Žena vytváří atmosféru (informační pole, prostor domova ) a přes toto energoinformační pole přenáší všechny tyto kvality, do vnitřního světa dcery. Přes prostor matka zakládá a prodává základní informace, způsoby, kulturu projevu, systém hodnot a reakce na životní situace. Když matka ze situace utíká dcera bude dělat totéž. Všechno toto se ukládá na hlubokou úroveň podvědomí a přenáší se na další pokolení. Matka prodává dceři své nevyřešené úkoly a svá přání, tak jako i to, co ona ( její dcera ) opravdu potřebuje pro samostatnost.

 

Úloha matky může být zrealizována i babičkou a starší sestrou. Už ve čtyřech letech má žena v podvědomí mateřský model. Samozřejmě, že náhoda neexistuje. Dítě se dostává do rodiny, protože od začátku má v sobě stejné úkoly a podobné osobní kvality. Někdy se dostává do stejného rodu, ve kterém zanechala svou informační stopu a nevyřešené věci. Proto, když se podíváme na ženskou linii rodu, můžeme snadno spatřit příčiny problémů ( jak u mužů tak i u žen ). Pozorně vysledujte problémy matky, babičky, starší sestry, a uvidíte odpovědi na mnohé otázky ve svém životě. No a když to zjistíme, je pak důležité převzít odpovědnost. Je nemožné zbavit se působení a vlivu své matky, protože to už není matka v dceři, ale to jsou problémy dcery, probuzené matkou. Matka vystupuje jako katalyzátor ( spouštěč ) problémů dcery samotné. Když matka svým životem řeší a vyřeší problémy rodu, dcera pokračuje dále na jinou rovinu. Tehdy vidíme evoluci člověka a rodu. Ale abychom našli řešení, musíme tento problém pojmenovat. V mytologii, legendách a religiózních textech je mnoho negativních energií, které jsou nasměrovány na ženu. Tyto energie přes ženu procházejí a vybíjejí se přes konkrétní situace. Ženy si zatím neuvědomují svou kouzelnou podstatu a staví na první místo mateřství a manželství. Právě tímto směrem jsou nasměrovány všechny její přání, sny a činy. Mít rodinu a děti, je v pořádku, no není to hlavní prioritou ženy, i když to tak někdy může být. V poslední době hledají ženy svou realizaci ve vědě, politice, podnikání a dosahování úspěchů. No ani toto není to hlavní.

Hlavní perlou ženy je ženskost

Můžeme dělat cokoli. Důležité je dělat to, co jí pomůže otevřít se a být více a více ženskou ( otevřít ženskost ). Ženskost se zrodí jen při dotyku své hlubinné podstaty a při maximálním projevení lásky. Velmi důležitý okamžik ženskosti je mnohotvárná dynamika, nekonečná změna a množství způsobů projevení lásky. Tam může být: změna zájmů a vztahů. Toto je pro ženu nutný element - tvoření sebe. Stálá nutnost se měnit a být jiná. Když žena vytváří změnu má v sobě rovnocenný mužský prvek. Vedle ženy, její atmosféry a prostoru, nemůže být stagnace. Jinak se muž, jako faktor činění, nebude cítit dobře a pohodlně a bude hledat změnu někde jinde.

 

Proč jsou některé ženy samy ?

Osamocené ženy mají několik příčin. Hlavní příčina je skryta hluboko v podvědomí. Taková žena nemá ráda muže, neváží si jich a pohrdá jimi. No z druhé strany hledá stále svých princů. Svět jí dává jednoho, druhého, přesně takové, kteří jsou totožní s jejím vnitřním stavem, nebo úrovní, jejího opravdového vztahu k mužům. A to ji vyděsí. Ve skutečnosti je to její zrcadlo. To jsou její vnitřní problémy ve vztahu k mužům. Ona takového muže nechce. Nepochopila tyto ukázky a varování. Změnit se musí ona. A když chce prince musí se stát princeznou. Hlavní příčinou je nesoulad svého vnitřního stavu s jejím požadavkem. Svět jí nabízí muže, podle jejích skutečných představ a podle jejího skutečného vztahu. Svět plní jen naše hlubinné přání. Např. když zní v ženě vůči mužům pohrdání a jemná lítost, svět jí nabídne ubohé chlapce. Dost často ženy očekávají od mužů lásku, což je proti přírodě, protože ona tvoří prostor lásky. To znamená, že žena vlastně neplní svou úlohu. To, že muž začne plnit a formovat prostor lásky znamená, že má příliš silný ženský prvopočátek. Takový muž nedokáže plnit svou úlohu být tvůrcem. Jeho mužství bude potlačené a po nějakém čase se stane pro ženu nezajímavým. Každý úspěch je založen na samostatnosti a odpovědnosti, což platí i pro ostatní sféry života ( podnikání atd.). V boji proti mužům, žena ztrácí svou sexuální sílu. Používá ji na ničení a ne na tvoření. Toto porušení kosmického principu přivádí k mnoha onemocněním ( ženské nemoci ) a rozvoji homosexuality v globálu.

 

Ženy , nezapomínejte, že všichni muži jsou vytvoření ženami

Ve skutečnosti určuje povahu a chování svého muže právě žena, protože ona vytváří prostor lásky. Agresivní politika ženy vůči svému stvoření škodí více ženě, protože spouští spirálu jejího rozvoje směrem dolů. Ona víc a víc odchází od své podstaty a proto prožívá pocit marnosti, beznaděje, bezvýchodnosti a zklamání. Kromě toho, vnitřní boj více a více zesiluje její mužský prvopočátek a to i v jejím nitru vyvolává boj mezi jejími ženským a mužským. Tento duch boje vytváří prostor, v němž všechno začíná bojovat mezi sebou i samotnou ženou ( jako stvořitelem ). Láska je nejdůležitější energie v životě. Bez ní bychom zemřeli. Láska je energie obíhající kolem světa. Existuje všude a ve všem. Není jediný aspekt života, který by nezahrnoval lásku. I ten nejtemnější okamžik v našem životě má v sobě element lásky. Může to být potřeba, nebo nedostatek lásky. Může to být potřeba více lásky, nebo touha vytvořit její více. Na této planetě věnujeme velmi mnoho energie a úsilí na získávání lásky. V naší kultuře existuje mnoho myšlenkových forem, které nám lásku zamezily. Jsou to naše přesvědčení. Když mluvíme o lásce, musíme hovořit o běžných myšlenkových formách, které o ní ve své mysli udržujeme.

Jakékoliv myšlenky jiných lidí jsou nám přístupné telepaticky. Jakékoliv myšlenky jiných lidí, kdykoliv na cokoliv pomyslíme, vyladíme se na všechny lidi, myslících na totéž.

Takže, když myslíme na lásku, na to jak jsme milováni, kolik lásky je ve vesmíru a i v nás, nebo jakou máme radost a vnitřní světlo, spojujeme se všemi, kteří žijí na této frekvenci mysli ( 6.čakra ).

Když máme pochybnosti, napojíme se prostřednictvím nich na vibrace a myšlenky lidí žijících v odpovídající rovině strachu. Tyto myšlenky neodsuzujte, ale také v nich nezůstávejte. Je důležité uvědomit si okamžik, kdy se dostáváme na jiné frekvence. Existují egregory světlých a temných myšlenek.


Nevěnujme svůj čas neustálému přemýšlení proč by něco nemuselo vyjít. Soustřeďte se raději na to, proč to vyjít může. Kolik je v nás lásky, kterou můžeme nabídnout všem: svým dětem, rodičům, přátelům, spolupracovníkům, i těm které milujeme hluboce a intimní.

Láska je vjem v těle, v emocích, a konečně i v duchovních rovinách. Láska je síla jako gravitace a magnetismus. Zatím ale není jako síla chápána. Všichni toužíme po vyšších formách lásky, ale uvízneme mnozí v běžných myšlenkových formách, které o ní panují. Jenže když usilujeme o vyšší formy ( roviny ) lásky, ozve se často naše osobnost s jejími pochybnostmi, strachy a očekáváními např.  Vydrží nám to ? Co řekne moje rodina ? Abychom mohli mít více lásky, budeme potřebovat překročit své hranice. V životě můžeme mít více lásky, když se vzdáme svých starých vzorců chování a uvěříme, že umíme ještě více milovat než jsme kdy milovali.

Další z cest, jak prožívat více lásky je vzpomenout si na dobu svého života, když jsme byli silní, plní světla a lásky .

Pokud budeme svou minulost využívat na vzpomínání na své těžkosti a neúspěchy, vytvoříme si své minulé omezení ve svých současných vztazích.

Kolik z nás, kteří jsme se zamilovali nebo prožili chvíli hluboké lásky, jsme se vzápětí stáhli nebo uzavřeli. Vzdálili jsme se jeden od druhého, nebo jsme přestali svou lásku projevovat. Do hry možná vstoupila naše osobnost a promluvila k nám se svými pochybnostmi a obavami. Co když nebudu pro něj dostatečně hezká? Proč se dívá na mou kamarádku? Pokud se nám něco takového stane, můžeme se s tím vyrovnat tak, že budeme svou osobnost milovat a ujišťovat, že vše je v našem partnerovi v pořádku. Kdykoliv přecházíme branou do větší lásky, do její nové dimenze, vždy vyjde na povrch nějaká naše část, která se necítila být milována. Možná, že ji promítneme do svého partnera a budeme si myslet, že je to právě on, kdo se vzdaluje nebo si vytvoříme nějaké okolnosti a situace, kvůli kterým nebudeme moci toho druhého milovat. Je to však v nás. To my samy si vytváříme toto odcizení.

 

Když se objeví pochybnost, strach nebo zklamání, hledejme raději v sobě namísto hledání v druhých a ptejme se sebe: Mám nějakou část, která vytváří důvod k obavám? Když se obrátíte dovnitř a promluvíte s touto částí, která nebyla milována, ujistěte ji, že na jejím strachu není nic špatného. Když jí ukážete novou projasněnou budoucnost do které směřujete, půjde se vám dál s touto láskou mnohem snadněji. Láska je prostor, který existuje jako energie. Tak, že si na někoho s láskou pomyslíme, můžeme se na ni kdykoliv napojit a tím doslova zvedneme své vlastní vibrace. Láska otevírá dveře růstu a vitalitě. Ze své zkušenosti víme, jak se zamilovaní dokáží probudit k životu. Vyzářená energie se vrátí a zdvojnásobí se. Oddanost myšlence lásky nám ji přinese. Nemusíme sestupovat na osobnostní rovinu, kde si říkáme: Vydrží nám to? Bude nám to fungovat? Raději se hned teď zeptejme osobnosti, jak mohu prohloubit lásku, kterou v tomto vztahu máme? Osobnost je tvořivá.


Láska působí v přítomnosti a soustředěním se na ni v přítomnosti si ji posíláme do budoucnosti a uvolňujeme pro minulost. Pokud žijeme v pocitech lásky, a dokážeme ji najít ve všem, co děláme, předáváme ji přes dotek, slovo, oči a pocity, pak můžeme jedním aktem lásky ( i fyzický akt) vyřešit tisíce činů nižší povahy. Jeden z největších darů, které můžeme lidem dát, je otevřít se jejich lásce k nám.

 

Převzato z: www.sebapoznanie.sk