Ano či Ne ?

,,Ne” znamená ,,ano” a ,,ano” znamená ,,ne”?

Ačkoliv každá situace je příležitostí přijmout či odmítnout, přijetí vždy neznamená ,,ano” a odmítnutí neznamená pokaždé ,,ne”. Někdy něco přijmeme tím, že jsme to odmítli, a to, co odmítáme, naznačuje naši připravenost přijmout něco jiného. Jak můžeme vědět, že  činíme to nejlepší a správné rozhodnutí? Tak, že chápeme, jaký si přejeme výsledek, a že se na svůj záměr soustředíme, zatímco zůstáváme otevřeni vůči něčemu ,,navíc”, co by nám vesmír mohl seslat.

Někdy mohou být těmi volbami, jež nás nejvíce posílí, právě ty, kdy záměrně a vědomě říkáme ,,ne”, čímž vlastně říkáme ,,ano” části nás samotných, jež byla zbavena své moci a potřebovala toto rozhodnutí učinit.  Odmítnutí může být  účinným nástrojem, jenž nám připomíná, že máme na výběr v každé situaci a naše ,,ne” vůči něčemu může být ,,ano” vůči nám samotným. Díky schopnosti vidět, že odmítnutí je existující alternativou, ve skutečnosti zavíráme jedny dveře a otevíráme jiné, propouštíme své strachy a vstupujeme do lásky a veškerých pravomocí,  jež jsou součástí toho, že se v tomto druhu energii nacházíme.

Jindy můžeme přijmout cosi, co vyvolává naše nejhlubší strachy, a tato volba nám dovolí je konečně překonat, což může být něco, co jsme nebyli schopni učinit po mnoho životů. Jsme schopni přijmout fakt, že si zasloužíme úspěch, lásku a radost? Jsme schopni přijmout příležitost udělat pro sebe samotné něco, co nás posune mimo potřeby a očekávání ostatních? To může  být  v životě okamžik, jenž nám dodá sílu a jehož dosáhnout nám trvalo celé životy. Jsme ochotni přijmout lásku, radost a úspěch, bez ohledu na to, co se stalo v minulosti? Naše nejhlubší strachy jsou zakořeněny v minulosti, a tím, že se smíříme s posunem k něčemu, co nás děsí, říkáme ,,ano” sami sobě a ,,ne” onomu strachu.

Naše skutečnost je tvořena jedním rozhodnutím za druhým, a když  se rozhodujeme s vědomým záměrem, klademe sebe a své potřeby na první místo, potvrzujeme své rodové právo na naplnění v každičké oblasti našeho života a postoupení za jakákoliv omezení, jež na nás naše strachy uvrhly.  Ačkoliv mohou být velice silné, naše touha být šťastni, poznat, jak může život vypadat, když jsme pevně ukotveni ve své síle, je mnohem mocnější. A pokud se rozhodujeme ve své vlastní kompetenci a pro své nejvyšší dobro, stvrzujeme, že chceme pro sebe a svůj život to nejlepší a jsme ochotni dovolit, aby to nastalo.

,,Ano” tomuto a ,,ne” tamtomu

Každá lekce je součástí cesty našeho duchovního růstu a porozumění, jež si vybíráme prostřednictvím svých rozhodnutí. Každá volba má svou vlastní stezku a výsledek, a to, co přijmeme nebo odmítneme, vyznačuje jedinou cestu a její případné důsledky. Jakmile jednu lekci přijímáme, automaticky odmítáme jiné, protože pro nás nejsou dostupné, zatímco se nacházíme v této lekci… Je to též vlastně volba ,,všechno nebo nic”, protože nemůžeme říci ,,ano” jen části oné lekce a ,,ne” jejím dalším částem. Nicméně můžeme kdykoliv změnit své rozhodnutí, jakmile jsme připraveni se zastavit a vstoupit na jinou cestu vedoucí k našemu vyléčení.

Můžeme sice litovat, že jsme nevyužili některou z těch dalších cest, ale ty další možnosti jsou mimo náš dosah, dokud nezískáme úroveň duchovního porozumění, jíž je zapotřebí k tomu, abychom  to pochopili a spojili se s něčím jiným. Takže, jsme-li připraveni na něco nového, máme opět k dispozici všechny stezky, které jsme předtím odmítli, a to na nových a výšefrekvenčních úrovních. Avšak v každém okamžiku si můžeme vybírat pouze z toho, co  s námi souzní. Zde je nutno poznamenat: neexistuje způsob, jak bychom mohli znát všechny lekce zahrnuté v tom, co odmítáme, tudíž jsme-li vedeni cokoliv odmítnout, může to být dlouhodobě pro naše nejvyšší dobro.  Proto tedy není lítost tím nejlepším způsobem využití naší energie.

Ale jakmile pochopíme tuto lekci a  její účel, jehož cílem je naše uzdravení, nemusíme již kráčet po této stezce a jsme připraveni učinit nové volby. Ač si myslíme, že musíme něco ,,doprovodit” až k námi očekávanému či předvídanému výsledku, úplně stačí si uvědomit, že pro náš život existují také další potenciální volby. U kterékoliv situace neexistuje žádný Bohem určený konec, neboť to my se musíme rozhodnout, kdy je lekce u konce. My si volíme konec, stejně jako jsme si zvolili začátek.  A až si uvědomíme, že lekce skončila, splnila v našem životě svůj účel.

Každá z cest obsahuje poznání, jež potřebujeme zažít – jinak bychom si tu stezku nevybrali. Neexistují náhodné volby, všechno, k čemu jsme přitahováni, u nás má energetickou přípojku odpovídající oblasti, jež si žádá léčení. Čím silnější je tato přitažlivost, tím důležitější a účinnější je tato lekce i léčení. Přijímáme to, co si potřebuje vyléčit naše duše, a odmítáme to, nač ještě nejsme připraveni nebo co jsme zatím dostatečně nenaučili tak, abychom to byli schopni prožít. A pak tento proces nesčetněkrát opakujeme během mnoha životů, zatímco pokračujeme v putování po spirále poznávání,  uzdravování, růstu a transformace, po níž vede naše cesta vzestupu.

Copyright ©2011 Jennifer Hoffman & Enlightening Life OmniMedia, Inc. www.urielheals.com

(Reprodukce českého překladu v nezkrácené podobě je povolena pro jakékoliv médium, pokud je připojen odkaz na původní zdroj a tato poznámka – pro www.reiki-centrumpraha.cz přeložila Lucka K.)