Červen – tenké střevo

Naše zdraví očima čínské medicíny

Tradiční čínská medicína je stará několik tisíc let a symbolem dobrého zdraví je harmonie v organismu, rovnováha mezi energiemi (čchi) jang a jin. Tato energie proudí neviditelnými drahami - meridiány. Je-li energetická vyváženost porušena, člověk onemocní. Proto energetická disharmonie bývá prvotní příčinou řady nemocí.

 

Podle tradiční čínské medicíny je v měsíci červnu nejvíc ohroženým orgánem v těle člověka tenké střevo. Tenké střevo je část trávicí trubice mezi žaludkem a tlustým střevem. Je hlavním místem, kde probíhá trávení a vstřebávání. Délka tenkého střeva je asi 5 - 6 m a šířka 3 - 3,5 cm. V této části zažívacího traktu probíhá konečná fáze trávení – úplné rozštěpení živin na jednoduché látky a jejich vstřebávání přes střevní stěnu do krve. Zbytek potravy putuje do tlustého střeva, kde se do krve vstřebává voda a zbytek nestrávené potravy se shromažďuje v konečníku a pak odchází z těla ven. Během 4 5 hodin trávicí šťávy, které vytvářejí játra, slinivka a tenké střevo, potravu rozkládají a rozložené směsi se prolnou střevní stěnou do krve, která je rozvede do tělových buněk. Stěna tenkého střeva je složena z velkého množství záhybů a výběžků – klků a mikroklků. Celkový povrch lidského střeva má plochu asi 300 čtverečních metrů.

 

Orgánové hodiny  - činnost tenkého střeva

Nejsilnější energie „ tenkého střeva “ je každý den odpoledne, mezi 13 – 15 hodinou.

Nejslabší energie „ tenkého střeva “ je každou noc, mezi  1 – 3 hodinou.

 

Smyslové funkce tenkého střeva

Kondice tenkého střeva se pozná podle spodního rtu.

Bezdůvodně zduřelý nebo předsunutý spodní ret je důkazem toho, že střevo je značně uvolněné, a to vede k jeho nepravidelné činnosti.

Vnitřní a střední část spodního rtu ukazuje na kondici tenkého střeva.

Vnější část spodního rtu ukazuje na kondici tlustého střeva.

Ústní koutky nám prozrazují stav dvanáctníku.

 

Kondici poznáme také podle nehtů.

Bílé skvrny na nehtech jsou znamením, že se v zažívacím traktu vytvářejí hlenové nebo tukové usazeniny.

Tmavé skvrny na nehtech ohlašují tvoření vředů.

 

Také čelo vypovídá o střevním traktu.

Jeho spodní část diagnostikuje činnost tenkého střeva.

Jeho vrchní část diagnostikuje činnost tlustého střeva.

 

Zdravotní potíže tenkého střeva

Tenké střevo je vstupní bránou pro výživné látky pro organismus a tak například nedostatek vstřebaného hořčíku se projeví křečovitostí (např. v lýtkách). Jeho horní část – dvanáctník je reflexně i vazivově (Treitzův vaz) velmi úzce propojena s bederní páteří a jakákoliv nepohoda v jednom orgánu se okamžitě projeví i na tom druhém. Typickým příkladem jsou bolesti v zádech po častém pití kávy s mlékem nebo zažívací problémy při ztuhlé bederní páteři.


Tradiční čínská medicína vidí dobré zdraví v harmonii mezi Jin a Jang, ve vyvážené tělesné energii-čchi. Tato energie proudí energetickými drahami zvanými meridiány, které spojují všechny orgány v těle člověka. Jakákoli nerovnováha je příčinou tělesných a duševních chorob. Slabost tenkého střeva se projevuje například zažívacími problémy, bolestmi páteře, plochými nohami, plísňovitostí, kterou podporuje hlavně bílý cukr a sladkosti (plísně vaginální, nehtové, mezi prsty), atd. Je-li energie v meridiánu tenkého střeva v nerovnováze, nebo zablokována, jsou možné tyto zdravotní potíže při nadbytku energie je to bolest zadní strany ramene, bolest a zatuhlost paží, bolesti břicha a podbřišku, zácpa. Při nedostatku energie v meridiánu se může vyskytnout Crohnova choroba (chronický zánět tenkého střeva), snížená chuť k jídlu, průjmy, slabost a pocit chladu v končetinách, bolesti v krku, potíže s ušima jako např. hučení a pískání v uších. Právě proto, že poslední akupresurní bod na meridiánu tenkého střeva končí v přední části ucha, dali mu Číňané název ,,naslouchající palác“.

 

Většina střevních problémů souvisí s tím, co sníme, ale také se stresem, který prožíváme. Stres se projevuje mělkým dýcháním, neschopnost nadechnout se do břicha. Základním opatřením je naučit se dýchat tak, aby se břicho při nádechu zvětšilo.

 

Příznaky infekce střev

Mimo stravovací chyby to může být infekce, např. salmonelóza, porucha vstřebávání některých složek potravy, např. celiakie tj. nesnášenlivost lepku. Na vážnější onemocnění může ukázat změna struktury stolice, četnost stolice, příměsi ve stolici, nejčastěji je to krev. Pokud je světlá, bývá zdroj krvácení v tlustém střevě nebo konečníku. Pokud je tmavá, bývá zdroj krvácení v tenkém střevě, žaludku nebo jícnu. Při nálezu krve ve stolici je nutné vždy co nejdříve vyhledat lékaře!!!

 

Oslabení tenkého střeva a dvanáctníku

K tenkému střevu náleží i dvanáctník. Oslabení tohoto orgánu je téměř nezaznamenatelné. Skryté problémy vycházejí z oslabené sliznice tenkého střeva, na což má výrazný vliv i stav slinivky. Oslabení se projevuje bolestí hlavy, hormonálními problémy, někdy i zažívacími problémy. Dalšími projevy mohou být alergie, hlavně na potraviny, ušní problémy, provázené hučením v hlavě a v okolí sluchového orgánu, nedoslýchavost a závratě.  Když cítíte výrazné bolesti při stlačení bodu na dvanáctníku, je dost pravděpodobné, že jde o zatím neodhalené vředy. Začněte užívat hořčiny, které podporují trávení a krevní oběh. Přírodní hořčiny najdete v listech a kořenech pampelišky, v čekankových pucích a v pivu. Pijte čaje ze sliznatých bylin – podběl, sléz, divizna, proskurník apod. Podporujte peristaltiku střev, např. strouhanými jablky. Vaše strava by měla obsahovat hodně zeleniny, ovoce a ovocných šťáv.

 

Největší nepříznivý vliv má však na tenké střevo stres. Jeho přítomnost, „stažení břicha“, poznáme podle mělkého dýchání (neschopností se nadechnout do břicha). Proto základním opatřením je naučit se dýchat tak aby se břicho při nádechu zvětšilo (pohyb bránice směrem dolů). Lidi s nemocným tenkým střevem se oddávají neúměrnému analyzování a jsou k sobě příliš kritičtí. Třikrát si opakujeme: „Jsem jaký jsem a mám se rád.“


Prevence

Co můžeme my udělat pro své zdravé tenké střevo? Především se doporučuje pít dostatek tekutin, jíst denně ovoce a zeleninu, také luštěniny (hrách, čočku, fazole), každé ráno spolknout nalačno vrchovatou polévkovou lžíci olivového oleje s pár kapkami citronu, jíst celozrnné pečivo a mít pravidelný pohyb, procházky, cvičení, plavání. Při úplňku a novoluní dodržovat půst, což neznamená, že musíte celý den hladovět (hladovění má jiná pravidla), ale doporučuji pít bylinkové čaje, ovocné nebo zeleninové šťávy a jíst pouze lehká jídla, která nezůstávají dlouho ani v žaludku ani ve střevech (zeleninové rizoto, zeleninové saláty atp.). Tak mají trávící orgány méně práce a tělo se snadněji a lépe zbavuje usazených škodlivin.

 

Tenkému střevu prospívá ohleduplné stravování, nejíst pozdě večer (ideální je po 17:00 hodině už nejíst. Když se nejí už po 15:00 je to vynikající a rychlý způsob hubnutí a nemusí se člověk trápit omezováním dietami.), dělená strava, nevelké množství najednou, pestrá strava.

 

Přírodní a doplňková léčba

Ve stěně tenkého střeva se nacházejí útvary buněk, které jsou důležité při obraně organismu, jsou to tzv. Peyerovy pláty. Je to mízní tkáň a jejich struktura a úloha v organismu je analogická se strukturou a úlohou mízních uzlin. Dá se říci, že v jakém stavu je naše střevo, v takovém stavu je i náš imunitní systém. Růst střevní mikroflóry podporují probiotika.

 

Probiotika jsou nestravitelné složky potravy, které poskytují živnou půdu pro růst střevní mikroflóry. Jsou to všechny - zakysané mléčné výrobky, acidofilní mléko, živé jogurty, brynza, neošetřené sýry. Na probiotika jsou bohaté především kořeny čekanky, topinambury, česnek, pórek a cibule.

Nestravitelná složka – vláknina, zlepšuje peristaltiku střeva. Příjem vlákniny by měl být vždy spojen s pitím vody.

 

Bakterie Lactobacillus acidophilus a bifidus pomáhají udržovat přirozenou střevní mikroflóru, jsou vhodné zejména po léčbě antibiotiky.

Najdeme je v kysaných mléčných výrobcích, v jogurtech s živými kulturami, v nabídce lékáren jako kapsle.

 

Vhodné bylinky

Bylinky  a kořením na zlepšení trávení:

hřebíček – působí antibakteriálně

libeček – zabraňuje plynatosti

pažitka – působí proti střevním parazitům

pelyněk – uvolňuje žaludeční křeče

šalvěj – podporuje tvorbu žaludečních šťáv a hojení sliznic žaludku a střev

tymián – podporuje trávení tučných jídel

 

Sléz přehlížený – Malva neglecta patří k bylinám uvolňujícím sliz a proto se používá všude tam, kde je potřeba chránit sliznice. Je vhodný na vředové choroby trávicího systému, záněty v dutině ústní a neproduktivní kašel.

Nálev­ – květ, list nebo kvetoucí nať navlhčit a pak přelít vroucí vodou. Nechat 15 minut vyluhovat. Scedit, nalít do termosky a průběžně pít po doušcích celý den. Účinek slézu se zvyšuje přidáním ibišku, třezalky, heřmánku, měsíčku, tymiánu.

Koupel nebo omývání v nálevu se doporučuje i při atopických ekzémech, protože tlumí svědění a také regeneruje pokožku.

Sléz je podstatnou složkou prsních čajů, zlepšujících vykašlávání.

(Janča, Zentrich: Herbář léčivých rostlin)

 

Maria Treben

Čaj z rozrazilu na poruchy střev a zahlenění žaludku.

1 vrchovatě naplněná kávová lžička na ¼ litru vody. Jen spařit a krátce vyluhovat.

Slézový čaj při chronickém zánětu střevní sliznice. Usušený sléz vytváří slizovité látky, aby se neporušily. Používá se ve studeném nálevu, který se přes noc vyluhoval.

1 vrchovatá lžička na ¼ litru vody a nechat přes noc stát. Přes den se pijí po doušcích 2-3 šálky, mírně ohřátého čaje.

 

Léčení Hildegardy z Bingenu

Fenykl přidává teplo i příjemnou vůni těla a podněcuje dobré trávení. Fenyklová semínka užívaná na lačno odebírají ústům zápach a zlepšují zrak.

Potočnice lékařská  Nasturtium officinale je vhodná pro toho, kdo těžko tráví jídla, která snědl – ať v misce podusí potočnici lékařskou a sní ji. Protože její síla pochází z vody, tak mu pomůže.

Máta polní je vhodná pro toho kdo má chladný žaludek a špatně tráví jídlo – ať jí mátu polní buď syrovou nebo vařenou s masem či rybou. Zahřeje mu žaludek a zlepší trávení.

 

Z prostředků, které dobře působí na tenké střevo je vhodná hlavně kopretina řimbaba Chrysanthemum parthenium, D3 v dávkování 3x6 kapek před jídlem 1týden, pak týden přestávka a potom ještě jeden týden.

 

Kameny

Fialovočerný čaroit pozitivně působí při katarech střev, speciálně tenkého, a při potížích se žlučníkem a dvanácterníkem. Pomáhá při uvolňování hluboce zakořeněných emocionálních a mentálních dogmat, která člověku znemožňují vnímat situaci reálně tak jak je. V léčitelství se používá pro uvolnění energetických zásob.

Citrín pozitivně působí při bolestech žaludku a střev pomáhá překonávat depresi a pocity zmatku. Je to kámen, který přináší radost a spokojenosti. Říká se, že přináší bohatství.

Obsidián se využívá při dně a revmatismu i jako pomoc při zažívacích potížích, upravuje funkci střev, podporuje oběhové funkce. Je vhodný jako prevence proti virovým a infekčním nemocem. Otevírá nám přístup k našim vlastním hlubinám. Podporuje tak vnitřní růst a procesy přeměny. V období nejistoty nám pomáhá nalézat znovu rovnováhu. Posiluje víru ve vlastní schopnosti. Dává sílu odolávat nepohodám a nepřízním života. Je velice silný, je symbolem radikální očisty, umožňuje řešit množství zadaných úkolů, dodává víru ve vlastní schopnosti. Působí na uvolňování partnerských a obecně vztahových problémů, které v různé podobě (např. nepříjemných vzpomínek) přetrvávají. Obsidián pomáhá pochopit a následně do sebe absorbuje negativní zážitky, křivdy, neodpuštění a emoce, které způsobují konflikt ve vztahu.

 

Reflexní terapie

Pro stimulaci tenkého střeva můžeme použít reflexní terapii. Chvíli promačkáváme reflexní plošky tenkého střeva, nejlépe několikrát denně, začneme hned ráno.

 

 

Informace převzaty z: Viera Koudelková, léčitelka a terapeutka https://www.turnovskovakci.cz,

 www.prirodnienergie.eu, z učebnice reflexní terapie – Július Pataky.

Pro www.cestakduze.webnode.cz zpracovala Světluška. Tento článek je možné šířit dál nekomerčním způsobem, v nezkrácené  a nezměněné podobě, pokud bude připojeno celé znění této poznámky a aktivní odkaz na výše uvedené webové stránky. Děkuji za respektování této podmínky.